Přitáhněte si do života lepší vztahy a větší hojnost uzdravením svojí sebehodnoty

Do svého života přitahujeme to, čemu věříme – o sobě a o světě. Ale nejen to čemu věříme vědomě, ale zejména to, čemu jsme uvěřili v minulosti a co je zapsané v našem podvědomí. Naše podvědomá přesvědčení nás buď podporují nebo omezují. Omezující přesvědčení jsou negativní myšlenky, které jsme si v minulosti mysleli tak často, že se z nich stala podvědomá přesvědčení.

Děje se to, že se člověk postupem času vyvine a už vědomě nevěří omezením, kterým věřil v minulosti, kvůli svým tehdejším okolnostem. Pokud ale tato přesvědčení v podvědomí zůstanou, nadále ovlivňují současnou realitu člověka a tím i jeho budoucnost.

Člověk si svých omezujících přesvědčení už nemusí být vůbec vědom. Projevují se ale přes negativní pocity a přes opakované negativní zkušenosti – jako „v bludném kruhu“. Pokud člověk u sebe něco takového pozoruje, může být pro něho velmi užitečné přeprogramování podvědomí.

Sebehodnota je jedním ze základních kamenů vztahu k sobě. Ten se utváří na základě vztahu k rodičům – toho, jak nás viděli, co o nás říkali a jakým pravdám jsme díky nim o sobě a o světě uvěřili. Naše podvědomé programování pochází z velké části právě od rodičů. Pokud však chce žít člověk podle sebe, vyplatí se mu dát do svého podvědomí nová přesvědčení – v souladu s tím, co chce ve svém životě zažívat.

Sebehodnotu si ke mně přišla uzdravit moje klientka Eva. Řekla mi: „Chtěla bych nového partnera, ale přitahuji tyrany, kteří si mě neváží. I když tak z počátku nepůsobí, už se bojím navázat vztah. Také bych si přála mít práci, kde za svoji snahu dostávám slušně a spolehlivě zaplaceno, místo toho, abych byla jen využívaná. Potřebuji v sobě změnit pocity, že si nic lepšího nezasloužím.“

V koučinku s podvědomím jsme zjistily, že tyto její pocity pramení z negativního programování, které vzniklo, když vyrůstala s matkou. Její matka byla velmi inteligentní a působila spořádaně, ale ve skutečnosti byla manipulativní tyranka.

Eva popsala období, které bylo třeba uzdravit, následovně: „Moje matka ke mně byla vždy velmi přísná. Praktikovala „výchovu“ kritikou, vyžadováním perfekcionismu, odpírání pozornosti a lásky, aby mě dostala tam, kde mě chtěla mít. Otec se mě nezastal, pokud se nechtěl pořád hádat. Jen ustupoval a neměla jsem u něj zastání. Zvykla jsem si, že nikdy nesmím mít svobodnou volbu, protože je vždycky po jejím. Její chování bylo pro mě normou a brala jsem to tak, že ona je autorita, která ví víc než já. Tak jí musím poslouchat. Z rodiny jsem si proto odnesla, že moje osobnost není respektovaná, nemůžu dávat hranice a prosadit se.“

Podvědomá omezující přesvědčení, která jsme v popsané situaci našly, byla následující:

  1. „Nevidím svoji hodnotu.“
  2. „Lidé mi nedovolují vidět moji hodnotu.“
  3. „Autority mě připravují o moji sebehodnotu, sebedůvěru, sebevědomí, sebejistotu a schopnost prosadit se.“
  4. „Nejsem dost dobrá, za nic nestojím, nic si nezasloužím.“
  5. „Nemůžu žít svobodně a nemůžu být sama sebou.“

Nahradily jsme je novými užitečnými přesvědčeními, která jsme s pomocí technik NLP vložily do jejího podvědomí:

  1. „Vidím svoji velkou hodnotu.“
  2. „Lidé mi dovolují a pomáhají vidět moji velkou hodnotu.“
  3. „Autority mě podporují v tom, abych vnímala moji sebehodnotu, sebedůvěru, sebevědomí a měla schopnost prosadit se.“
  4. „Jsem dostatečně dobrá. Zasloužím si všechno, co chci a potřebuji a dovoluji si to!“
  5. „Můžu být sama sebou. Můžu žít svobodně.“

Klientka si odnesla z koučinku také poznání. Byla to tato: „Jako dítě jsem neměla jinou šanci než se přizpůsobit rodičům, abych přežila. Bylo na nich závislé moje bydlení, jídlo, oblečení, všechno. Proto jsem se podrobovala – jako loutka, figurka, majetek. Matka mi úplně zašlapala sebevědomí. Musela jsem pořád myslet na to co ONA, pořád se zavděčovat, doprošovat se… Byla jsem touto „výchovou“ zlomená a měla jsem zničený vztah k sobě. Nemůžu se proto divit, jaké lidi a situace jsem pak přitahovala do svého života.
Chtěla bych koučinkem pokračovat ve své seberehabilitaci a úplně uzdravit vztah k sobě. Chci si dovolit objevit to, kdo doopravdy jsem a dovolit si vytvořit autentický život, podle sebe a svých přání. Poprvé jsem doopravdy pocítila, že do toho ostatním lidem nic není a že já o sobě rozhoduji sama!“

Zdravá sebehodnota má zásadní vliv na to, jestli si člověk dovolí mít práci, která staví na jeho silných stránkách. Na to, aby si dovolil mít za tuto práci slušně zaplaceno. Hraje roli i v tom, jaké typy lidí si člověk pustí do života – jestli to budou lidé, kteří ho budou zneužívat nebo kteří o něho budou naopak pečovat.

Člověk, který má v pořádku sebehodnotu, je silný natolik, aby se uměl za sebe postavit – aby dával zdravé hranice a měl vztahy pouze s takovými lidmi, kteří mu prospívají.

Každý z nás má svoji hodnotu a jedinečnost. Je třeba být si ji vědomý, vnímat ji a žít svůj život podle toho.